Chilližroutův rok - únor - klíčení semen a média

Publikováno: Pěstování chilli

A je to tady! Celou minulou sezónu jste slintali co byste zasadili, sháněli semínka a nemohli se dočkat těchto dnů. Pokud už tedy máte osivo, je důležité si naplánovat, kdy budete co klíčit. Protože ne všechny druhy klíčí stejně dlouhou dobu a navíc některé rostou následně rychleji. Vše je plánováno tak, aby nám do folníku nebo na záhon šly po "zmrzlých" (tedy cca v půlce května) hezky rostlé sazenice. Důležitou roli hraje to, kde budete mít sazenice, pokud pod výbojkou, klidně si ukrojte nějaký ten týden, jestli na parapetu, tak by toto mělo odpovídat, jestli zářivka, tak máte taky ještě týden k dobru.

 

Takže v rychlosti pro začátek:

  • Chinense: klíčit jako první, trvá jim to. Určitě narazíte na chinensku, která vám vyjede za pár hodin, ale na druhou stranu vás může některá potrápit a budete čučet šest týdnů jen do substrátu/rw/jiffu. Navíc tyto kytky potřebují docela dost vyrůst než půjdou ven. Sázejte je jako první, vyplatí se to. Ideálně přelom leden a únor.
  • Annuum: asi nejjednodušší na klíčení i následný růst. Vyjede max do týdne, vyroste z ničeho, takže annuumky klidně na konci února, aspoň nebudou zabírat místo.
  • Pubescens: polovina února bude bohatě stačit. Klíčení nezabere déle než dva týdny a následný růst je rychlý. Určitě dejte pozor na hnojiva, nemusí je moc. Na druhou stranu miluje mikroprvky.
  • Frutescens: Stejný postup jako u annuumky. Zcela nenáročné.
  • Baccatum: Do tří týdnů byste měli vidět klíčky, pochopitelně se může stát, že i dříve. Pak je třeba počítat s trochu větším prostorem pro sazenici, Aji totiž rostou jak o život a táhnou se rychle za světlem.

Tak a teď v čem to klíčit? Možností je několik. Po pár sezónách si najde každý to svoje. Vše má svoje výhody i nějakou tu nevýhodu, se kterou se dá v pohodě poprat. To, co je však napříč technikami společné, je máčení. Abyste nastartovali inhibitory klíčení a navíc vám slupka kolem semene změkla, dejte je máčet. Buď do obyčejné, odstáté vody nebo do čaje - černý nebo heřmánkový, který vám zajistí to, že semeno nebude plesnivět. Doba od 12ti do 24ti hodin bohatě stačí. Jinak pokud na to zapomenete, může se stát, že se vám "utopí", takže vyklíčí rovnou ve vodě, ale potřebuje se nadechnout. Když už máte namočeno, tak kam teda s tím? Možností je několik, tady jsou ty základní:

  • RW kostky: aneb Grodan aneb čedičová vata aka kamenná vlna aka izolace. V zásadě je to tepelná izolace, ale rozdíl mezi tou pro rostliny a ze stavebnin, je impregnace. A to proti fungicidům a různým potvorám co by vám chtěly sežrat barák. Takže určitě vynechte tu stavební. Pokud neplánujete pěstovat v hydru po celou dobu, tak stačí na klíčení kostka o velikosti 2,5 x 2,5 cm, jako je třeba tady. Semeno má stoprocentní jistotu, že na něj nevlítnou plísně nebo breberky hned ze startu a krásně si vyjede nahoru. Krásně se s ní pracuje při přesazování, ideálně drží živiny. Nevýhody: stojí kačku jeden kus, musíte hlídat aby byla kostka vlhká. Když ji přesazujete, tak vydatně zalít, substrát vám z ní velmi rád hned vysaje veškerou vodu. Občas mají kořínky problém s prorůstáním směrem dolů, pokud budou v pařníku a prolezou, je třeba to hlídat, protože může dojít k utopení kořenů (začnou hnít). Jinak tohle je náš tip, pěstujeme v nich x let a zatím bych neměnil.
  • Jiffy: slisované rašelinové tablety omotané netkanou textlií. Živiny hned ze startu, mikroprvky taky, krásná manipulace. Seženete je tady. Stojí sice trochu víc, ale na druhou stranu budete mít na chvíli klid s živinami, hlídáním zálivky a přesazováním. Nevýhody: obrovskou nevýhodou je náchylnost k plesnivění a občas nějaký brebery v nich. Takže na slunko a větrat, pověsit někam lepovou desku a hlídat nevítané hosty v podobě smutnic, svilušek a dalších.
  • Vysévací substrát: stará známá cesta, tak jak to dělala babička několik desetiletí a vždycky se jí to podařilo. Výhod je spousta, hlavně ty živiny a nemusíte se o to tak moc starat. Nevýhody: při přesazování můžete snadno poškodit kořínky. Současně to docela žere čas a pokud máte třeba pět set sazenic, tak i nervy :).
  • Kokosové tablety: Stejný princip jako u jiffy, takže jen zalijete vodou a čekáte, až nabobtná. Poté zasadíte a zaléváte. Nevýhody: neobsahují žádné mikroprvky nebo hnojivo oproti rašelinovým tabletám.

Určitě existuje ještě několik dalších způsobů jak klíčit. Třeba na ubrousku v pytlíku a pak do substrátu s ním a tak podobně. Čemu byste se měli vyvarovat je klíčení na vatě, protože pokud urvete klíček při manipulaci, semeno to nerozdýchá. Ale dá se to vychytat, na všechno se dá najít grif, fígl, cesta... A ta vaše/naše právě v tuto dobu začíná.

Ať nám to klíčí! :)

Klíčová slova:

Komentář

Antispam kód