Chilližroutův rok - březen - přesazujeme do substrátu

Publikováno: ROOT

Pohled na sazenice a jejich prorůstající kořínky klíčícím médiem, ať už je to jiffy, RW, nebo naplněný sadbovač, nám jasně říkají „chci do většího tati!“ Takže hurá na přesazování. Věčným tématem je objem, do kterého bychom měli dát naše juniory, než půjdou na finální místo – volnou půdu, nebo květník.

Objem přestupní stanice by měl být s ohledem na velikost sazenice a její současnou velikost, ale pokud budeme brát v potaz v tuto dobu běžnou velikost, pohybujeme se někde o objemu půl litru. Květináč je téměř jedno jaký zvolíte, ale pokud nemáte úplně vychytané zalévání, měl by mít odtokovou díru. Oblíbené jsou kelímky od piva, ale postupem času přijdete na to, že to není úplně vhodné, protože jsou moc vysoké a kořeny se začnou rychle motat kolem plochy, takže to chce nejlépe něco širšího a nižšího. Ale jde pochopit, že kolikrát hrají roli peníze, takže spousta lidí šáhne po kelímku. Díru do něj dole můžete udělat rozžhaveným drátem, nebo vyvrtat akučkou jednu dírku vrtákem na dřevo.

Když už máme jasno v čem to bude, jdeme na hlínu. Substrátů je na trhu hrozně moc. Rozdíl je ve značce, složení, ceně a kvalitě. Pamatuju si, jak jsem na začátku koukal vždycky na cenu a snažil se ušetřit, protože každou sezónu to bylo něco kolem pěti set litrů. Nejjednodušší bylo zajet do hobby marketu (vyzkoušel jsem tři různý) a hurá domů s deseti pytlama XY substrátu za stovku kus. Cena super.  A následovalo postupné vystřízlivění. Problém je, že co stojí nic, nestojí za nic. Plísně, klacky, smrad a hlavně potom broučci. Což je největší peklo. Smutnice byly v každém co jsem měl, molice a svilušky v každém druhém. Na jednu stranu si člověk rozšíří obzory jak s takovou potvorou naložit, na druhou necháte za postřiky, lepový desky a další pasti pár set v marketu. A tady je to, v čem jsem po čase spatřil totální nelogičnost nákupu levných substrátů. Tedy ušetřím stopade na pytli hlíny, ale dám dalších pár set za prostředky nutné k vyhubení bordelu, co v hlíně za pětpade byl.

Výhoda značkových substrátů jako jsou třeba ty od BioBizzu, Canny nebo Atami není jen ve stopro plíňo-broukoprostosti, ale hlavně mají hned na startu vyvážené živiny a každá značka nabízí několik stupňů předhnojení. Já se zamiloval do Kilomixu od Atami a Lightmixu od BioBizzu. Je to hlína, při jejímž přesazování nechá člověk rukavice v šuplíku a s radostí se jí dotýká, hýčká ji, protože voní, je jemná, lehká a vy víte, že to není nějaký bordel. Každopádně ideální je dodat perlit, podle libosti. Dávám možná až šílených 10%, ale věřte, že to kytky ocení, protože kyslík je to, co kořeny potřebují nejvíc. A nám jde o to, aby se nastartovala mykorhiza a vše vylítlo o několik set procent směrem nahoru. Jestli jste fajnšmekr a zodpovědný „rodič“, přimícháte nějaké to Bat guano a Conavit. Výsledek poznáte a při dávkování to vyjde něco kolem pětikačky na kytku.

Ještě pár poznámek závěrem…

  • Pokud dáváte RW kostky do hlíny, pořádně je před tím zalijte. Velice běžně se stává to, že vám z nich substrát po přesazení vytáhne veškerou vodu a miminko jde do nebíčka
  • Pokud se vám vytáhli za světlem a máte takové špagety, zasaďte je tak hluboko, jak potřebujete, ideálně po první patro listů
  • Všechno po přesazení důkladně zalijte odstátou vodou

Chilli zdar! :)

Klíčová slova:

Komentář

Antispam kód